Není to tak dávno co jsme se vrátili ze závodů a já jsem si řekl, že si dám od karařiny na chvíli oddych a taky konečně začnu dělat věci kolem domu, které jsou potřeba dodělat, předělat a upravit. Ale stejně mi to nedalo a po týdnu absence u vody, jsem opět skončil na březích Labe. Vybíral jsem místa, kde by jsem mohl být v klidu a kde nebude nikdo kolem mě lovit, protože jsem věděl, že nebudu jezdit na víc jak tříhodinové vycházky a za ty tři hodiny, se budu muset pokusit přelstít nějakého toho labáka. Problém byl v tom, že z jara na můj oblíbený úsek došlo k vypuštění 15ti metráků kapřích dorostenců, se kterými jsem se před měsícem na Labi setkal a nebylo to nic moc příjemného a bylo pomalu nemožné dostat se na slušnější ryby. Nicméně rozhodnutí padlo na místo, které jsem před dvěma lety navštěvoval a kde se celkem slušně dařilo.

Zvolil jsem stejnou taktiku jako kdysi dávno. Doma jsem navařil 60 kilo partiklu a tři dny ráno a večer jsem nesypal do vody nic jiného. Věděl jsem, že dno Labe kde chci chytat je vydlážděné kamenem a jsou na něm jemné nánosy naplavenin, kdy přilákáním bílé ryby dojde k zvednutí usazenin a lovné místo se krásně vyčistí a z čistého dna snad budou chodit záběry. Po partiklových dnech přišlo na řadu boilies, má jednička Elite a jako druhou variantu jsem zvolil Crawfish. Další tři dny jsem lehce rozkrmoval prostor na kterém jsem chtěl chytat, s tím, že jsem musel počítat se svým starším synem a místo se tak rozrostlo o další lovný prostor. Nicméně po celodenní dřině jsem se urval k vodě s tím, že jedu max na tři hodiny. Samozřejmě mlaďas byl v mých patách.

Po náhozu prutů do vody, jsem byl naprosto přesvědčen, že se musí rozhrčet pravý prut na kterém mám ELITE, stal se pravý opak 20 minut po náhozu valí prostřední prut s Crawfish ve světlém provedení a první kapr úspěšně zdolán. V hlavě se mi honí myšlenka, že to byla náhoda, že to přece není možné……………..BÁC a rozjíždí levý prut, opět Crawfish, tentokráte tmavé provedení. Synátor se potutelně usmívá a já vím co si myslí. Další hodina byla plná posměšků a pošťuchování, kdy do toho konečně praštilo i ELITE…. U vody jsme byli necelé tři odpolední hodiny a povedly se nám udělat tři záběry. Takto se to opakovalo další dva dny a nám se z místa podařilo dostat slušné ryby , kdy jsme ani o jednu nepřišli ve stulíkových polích. Nej ryba přišla jako poslední, byl to hodně zvláštní kapr s poměrně velkým postižením těla a ploutví, o to víc ale bojoval a nedal ani metr vlasce zadarmo. Jeden z mých kamarádu toho kapra přejmenoval na Arapaimu, a myslím, že celkem výstižně .